středa 25. září 2013

Mobilisace – den Jedna

Před 75 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Přece jen se budeme Hitlerovi bránit. Po dlouhých měsících ustupování a přijímání různých ultimativních požadavků, se pod tlakem veřejnosti ustanovila vláda generála Jana Syrového. V pátek 23. září dopoledne složili ministři slib, a už večer ve 22:30 vyhlásil v rozhlase premiér Syrový všeobecnou mobilizaci. První mobilizační den byl stanoven na neděli 25. září 1938.

O půlnoci vstoupuje v platnost válečný jízdní řád. Vojenské vlaky mají na tratích prioritu.

Od včerejších 23 hodin probíhá v Bruntále masivní přestřelka se Sudetoněmeckým Freikorpsem. Henleinovci jsou zatlačeni čs. armádou až ráno, po zapojení tančíků, obrněných aut a lehkého tanku.

Velitel armády generál Ludvík Krejčí si už v Klánovicích spočítal, že mu nezbývají síly proti možnému útoku z Polska. Slibům SSSR, že v případě polské intervence překročí 30 divizí Rudé armády sovětsko-polské hranice a vyjedou vstříc ochraně svých slovanských bratří evidentně příliš nevěří. Generál proto žádá Edvarda Beneše, aby vyjdenal s Polskem neutralitu – i kdyby se tak mělo stát za cenu územních ústupků.

Britský vyslanec odevzdává československé vládě text Hitlerova memoranda z Godesbergu. Jako by ani nebylo pátečního doporučení britské vlády. Tedy „nedoporučení k nemobilizování”. Vláda tento návrh odmítá. Tuto odpověď v Londýně ještě dnes doručí britské vládě vyslanec Jan Masaryk.

Ve tři hodiny odpoledne je vyhlášeno stanné právo v okresech Bruntál a Krnov se zákazem prodlévání osob na veřejných prostranstvích po 20 hodině.

Ve Vrchní Orlici je smrtelně zraněn dozorce finanční služby. Ještě dnes na následky zranění umírá.
Na následky zranění z Brandova poblíž Hory sv. Kateřiny umírá v mostecké nemocnici strážmistr státní policie Václav Staněk, člen družstva Stráže obrany státu.
Při útoku henleinovců na polní stráž SOS na šumavském Čerchově padl dozorce FS Josef Pavlišta.
U Silice v okrese Rožňava je nešťastnou náhodou zastřelen čs. vojínem respicient FS František Zabilka.

V Praze je po včerejším hektickém dni klid, včera v noci se žádné bombardování nekonalo. Václavák je večer i přes zatemnění plný. Občané si zvykli i na masky. Ženy mají vedle kabelky přes rameno i pouzdro s plynovou maskou. V kavárnách visí na věšácích pod klobouky – pouzdro s plynovou maskou. Plynová maska se stala přirozenou součástí garderoby.

Je navázáno spojení se západem. Telegrafní linka vede z Prahy přes Slovensko a Podkarpatskou Rus do Bukurešti, odtamtud přes Bělehrad a Itálii do Paříže a Londýna.

Anglický novinář Sydney Morell si poznamenává: „Mobilizace byla tak rychle provedena, že v neděli večer měli Češi připravenou armádu dvou milionů mužů… Roku 1937 odhadovali Francouzi dobu, za kterou by zmobilizovali dva miliony mužů na deset dní. V září 1938 mobilizovali Češi dva miliony mužů za osmačtyřicet hodin.”

Tak ideální to ovšem není. Ve skutečnosti měl generál Krejčí po úplném provedení mobilizace k dispozici armádu 1.128.000 mužů, z toho 48.000 důstojníků a 9.000 rotmistrů. Ale už nyní se objevují problémy s tím, že zatím nastoupilo jen 40 % povolaných českých Němců. Kvůli zpožďování vlaků vázne i nástup Slováků. Armádě chybí „specialisté”, tedy hlavně řidiči.

(Další dny mobilizace budou následovat. Viz i předcházející příspěvky na tomto webu.)

Hlavní prameny:
Boris Čelovský, So oder so (řešení české otázky podle německých dokumentů 1933-1945), vydalo r. 2002 nakladatelství Tilia v Šenově u Ostravy
Sydney Morell, Viděl jsem ukřižování, vydalo r. 1995 nakladatelství Jota, Brno
Web
http://ropiky.net, který se primárně zabývá lehkým opevněním naší předválečné obranné linie.



Jan Kovanic