Vždy jsem byl toho názoru, že při
každém hodnocení jakékoli historické události bychom měli znát
pohled současníků této události. Ten není ovlivněn změnami
hodnotících žebříčků, jimiž od té doby naše mysl prošla.
Týká se to i té nejtragičtější události našich dějin,
kterou bezesporu byl Mnichov 1938.
Vybral jsem si k tomu dopis
poslance Ladislava Rašína (syn Aloise Rašína) prezidentu E.
Benešovi (text je v knize Paměti od E. Beneše) a prezidentovu
odpověď (ta je v knize Šest let exilu a druhé světové
války). Myslím, že je dobře už to, že se oba texty ocitnou
vedle sebe.
JP