čtvrtek 15. června 2017

Mnichov 1938 ve dvou dopisech

Vždy jsem byl toho názoru, že při každém hodnocení jakékoli historické události bychom měli znát pohled současníků této události. Ten není ovlivněn změnami hodnotících žebříčků, jimiž od té doby naše mysl prošla. Týká se to i té nejtragičtější události našich dějin, kterou bezesporu byl Mnichov 1938.
Vybral jsem si k tomu dopis poslance Ladislava Rašína (syn Aloise Rašína) prezidentu E. Benešovi (text je v knize Paměti od E. Beneše) a prezidentovu odpověď (ta je v knize Šest let exilu a druhé světové války). Myslím, že je dobře už to, že se oba texty ocitnou vedle sebe. 
JP

středa 7. června 2017

Minulost nezrušíme

Čeští uprchlíci 1938
Nedá mi, abych slova titulku nepřipomněl v souvislosti s aktivitou ministra Hermana, který se bezostyšně paktuje se zástupci landsmanschaftu. K historickým událostem ve státě by se mělo přistupovat s objektivním nadhledem. Nevidím nic špatného na tom, když se žáci ve škole dovědí, že vedení obce, či státu nebylo ani dobré ani mravné, a proto celý život byl někdy poplatný dobovým deformacím. I přes protesty menšiny těch slušných došlo k věcem a rozhodnutím, které dnes ke cti v rámci celostátní či obecní historie zrovna neslouží, nicméně staly se a zrušit je nelze. Žádné sebehalasnější RUŠENÍ nedokáže eliminovat událost, která se před x lety stala, to bych rád připomněl nejen panu ministrovi kultury.

Zpráva o činnosti Kruhu v r. 2016

V roce 2016 jsme se museli postarat o to, abychom vyhověli požadavkům, které na spolky klade nový občanský zákoník. Nové stanovy se příliš neliší od předchozích, s ohledem na rostoucí stáří našich členů jsme jen určili, že členská schůze je v každém případě usnášeníschopná. Nadále platí, že jsme spolkem politickým, ale nestranickým.