čtvrtek 30. dubna 2015

Válka o postel

Mauthausenské schody
Čtyři pijí k snídani z jedné misky sběračku neslané teplé vody, zaprášené trochou mouky. Rozvařený tuřín, někdy tykev, jindy jen rozvařená tráva k obědu. Čtvrtka veky, lžička válečné marmelády k večeři. Za den a vězně se utratily asi tři feniky. Tak se jedlo v Mauthausenu.

pátek 24. dubna 2015

Krev, stíny a naděje

Události jara 1945 na pozadí II. světové války a jejich odraz v literatuře i filmu.

Osvobození Československa nepředstavuje pouze Pražské povstání, šeříky a sovětské tanky jako doznívající akord již ukončené II. světové války v Evropě. Svoboda se vracela do Československé republiky cestou, jíž se postupně probojovala spojenecká vojska z Východu a Západu, s účastí Čechů, Moravanů a Slováků. Žádnou událost v dějinách nelze přijímat odděleně od souvislostí, které ji předjímaly, a důsledků, které bezprostředně následovaly. V minulosti naší země nenajdeme období, které by plně odpovídalo komplikované, nejednoznačné periodě od podzimu 1938 až do jara 1945: zrodily se legendy, příběhy hrůzy, hrdinství, obětavosti – i hanby. Kde leží historická pravda? A jak ji dnes můžeme chápat?

Polemická beseda se bude konat v symbolické datum 5. 5. 2015 v Městské knihovně v Praze (Malý sál), Mariánské náměstí

17 hod. Václav Vlk starší, publicista, spisovatel (vizte jeho článek Historie pro budoucnost, který jsme nedávno publikovali ve třech částech)
Jan Kovanic, publicista, spisovatel (náš člen a správce blogu)

19 hod. Vlado Ríša, spisovatel, překladatel, publicista,
Františka Vrbenská, spisovatelka, publicistka



Vstupné 40,-

České pohraničí, jak ho v letech 2. sv. války Češi nezažili (příklad obce Plinkout/Pinkaute)

Současné archivy nabízejí možnosti poznat naše pohraniční oblasti za 2. sv. války i jako prostor, jehož zázemí nemělo možnost české obyvatelstvo poznat zblízka. Obecní Evidenční knihy obyvatel (Melderegister), vedené v němčině (většinou psané kurentkou), zavedené německou správou v sudetských župách, zachycují stav a pohyb obyvatel v obci. Mezi přihlášenými figurují mimo jiné i „cizinci“, přidělení na zemědělské usedlosti německých sedláků jako polootrocká pracovní síla.