úterý 15. listopadu 2016

Památník v Plzni připomínající rok 1938

22. září byl za účasti asi 250 lidí v Plzni odhalen památník občanům Československa vyhnaným v roce 1938 z pohraničí. Zasloužila se o něj plzeňská organizace ČSBS s p. Bukovským. Přinášíme obrazovou dokumentaci a jeden z pronesených projevů:

Pamětní deska na nádraží v Jeseníku

8. listopadu byla na nádraží v  Jeseníku odhalena pamětní deska připomínající dramatické podzimní dny roku 1938. Deska vznikla z  iniciativy Kruhu občanů ČR vyhnaných v  r. 1938 z  pohraničí a je naší milou povinností poděkovat starostovi města Jeseník panu Ing. Adamu Kalousovi za jeho podporu a pochopení, i radě města Jeseník za finanční podporu. Velký dík patří také členu našeho spolku panu Milanu Rejtharovi i jeho paní, kteří s  projektem měli mnoho starostí i práce.

pondělí 5. září 2016

Germanizovat a vysídlit

Pro Heydrichovu vládu v Protektorátu byla na jedné straně charakteristická vlna teroru v prvních měsících a další podřizování protektorátní vlády i správy jednotné linii. Kromě toho chtěl urychlit „kategorizaci obyvatelstva z hlediska rasově-národnostního“. Teprve její výsledky by podle jeho názoru umožnily rozhodnout, koho je třeba asimilovat, koho sterilizovat, koho „postavit ke zdi“ či vysídlit „na Východ“. Možnost takovéto deportace se domněle otvírala po vojenských úspěších během prvních měsíců válečného tažení proti Sovětskému svazu. Asi polovinu Čechů bude podle něho možné germanizovat, zbytek by měl být usazen na Sibiři, a obzvlášť nebezpeční intelektuálové měli být údajně donuceni k vystěhování do zámoří. Vezmeme-li ovšem v úvahu diskuse o „Generálním plánu pro Východ“ (Generalplan Ost), takováto vyjádření mohla spíše maskovat plánované masové vyvražďování.

Německý historik Detlef Brandes v knize „Germanizovat a vysídlit“, str. 302

Transporty a pochody smrti v českých zemích

Václav Kural
´Toto téma je určitým výsekem z celkové problematiky nacistického násilí a podle méhonázoru představuje svým způsobem ještě děsivější téma než tábory samé. Hned na začátku bych chtěl zodpovědět otázku, proč se jím ještě dnes, po tolika letech, vlastně zabýváme. Je tomu tak především proto, že patří do české a německé minulosti, v níž představuje určitý katastrofický prvek okupační politiky, která se týkala nejen Čechů, ale i Židů, Poláků, Francouzů, Nizozemců a dalších, včetně Němců – antifašistů, kteří se rovněž dostali do transportů.

pondělí 29. srpna 2016

Nové jevy v česko-sudetoněmeckých vztazích

Po přijetí česko-německé deklarace z roku 1997 (i když za vyváženou jsem ji nepovažoval, symetrii vzájemných omluv neodpovídá symetrie vzájemných provinění) se nějakou dobu zdálo, že deklarace přinesla určitý pokrok alespoň v té části, která se neobrací k minulosti, ale týká se budoucnosti. Diskuse o prezidentských dekretech se z médií začala vytrácet, závazek respektovat právní řád České republiky byl respektován.

Průvodce Muzeem

V Ivančicích byl restituován a obnoven Stříbrský mlýn. Jeho majitel, zahradní architekt Ing. Vojtěch Halámek, jej proměnil v soukromé „Muzeum bezpráví, povýšeného na zákon.“ V ruce máme tištěného průvodce po Muzeu, úhlednou publikaci na křídovém papíře, pěkně vypravenou, s mnoha obrázky, černobílými i barevnými, s fotodokumentací uváděných dějů. Jmenuje se „Wie kommt man da raus“ má 152 stran a vročení 2015. Z větší části je publikace psána německy, některé úryvky, citáty nebo vyhlášky jsou německy i česky. Celek dokumentuje historický vývoj, který předcházel 2. světové válce, zachycuje válku samu i to, jak postihla naše země, ústí do poválečného odsunu obyvatel německé národnosti z Československa a připomíná některé významné společenské změny u nás až do současnosti.

pondělí 22. srpna 2016

Zápis z členské schůze Kruhu konané 16. 4. 2016 v hotelu Legie a nové Stanovy

Přítomno 27 členů
Předseda přečetl zprávu o činnosti Kruhu za rok 2015
E. Šneberg přečetl zprávu o hospodaření Kruhu v r. 2015
Přítomní členové odsouhlasili nové stanovy spolku: