neděle 20. října 2013

Vláda autonómnej krajiny

V pátek 7. října 1938 končí první týden zabírání pohraničí. Nejdříve je ještě posouváno II. pásmo: Zatímco podle přímky na mapě by měl Wehrmacht stát na čáře mezi Libercem a Kořenovem (severně od silnice Liberec, Tanvald, Harrachov), ve skutečnosti už předběžně sestupuje asi pět kilometrů jižněji a zabírá železniční trať od Tanvaldu do Desné. Paní Z. V. vzpomíná:

úterý 15. října 2013

Jeden stát vystřídá druhého a to všechno bez jediného výstřelu

Čeští vyhnanci, říjen 1938
Čtvrtek 6. října 1938 je 12. mobilizačním dnem, šestým dnem plnění Mnichovského diktátu – a prvním dnem, kdy je po včerejší abdikaci Edvarda Beneše Československá republika bez prezidenta. Jeho pravomoce přebírá vláda, druhá vláda generála Jana Syrového. A ten právě dnes jmenuje nového ministra: Je jím římskokatolický kněz Jozef Tiso, předseda fašistické Hlinkovy slovenskej ľudovej strany (HSĽS). Tím se stal po nedávné (srpen 1938) smrti zakladatele partaje Andreje Hlinky. Tiso byl ještě dříve poslancem československého parlamentu a ministrem různých vlád. Tentokrát se stává "ministrem pro správu Slovenska".  A není to jeho poslední vzestup.

neděle 13. října 2013

Opatrné zacházení s českou duší

5. října 1938 je pátým dnem záboru pohraničí německou Třetí říší. Wehrmacht dobírá III. pásmo, tedy karlovarský trojúhelník. Na západní frontě klid. Na severní s Polskem také. Zato na jihu vypuká válka s Maďarskem. Už před půlnocí pronikají honvédi na (česko-)slovenské území v prostoru hraniční obce Tachty jižně od Fiĺakova, okres Rimavská Sobota. Jsou však odraženi hlídkami Stráže obrany státu. Po čtvrté ráno se Maďaři vracejí se čtyřmi rotami, které silně ostřelují jednotky SOS v Jesenské, na půl cestě mezi státními hranicemi a Rimavskou Sobotou.

úterý 8. října 2013

Velkoněmecká svoboda

Nejen Německo s Polskem rvou ČSR na kusy. 3. října 1938 dostává ministerstvo zahraničí ve 22:00 od maďarského velvyslance nótu, že jeho vláda pokládá za důležité, aby se jednání s námi konalo v "přátelském duchu". Proto jest nutno, aby některé podmínky byly předem splněny. Maďarská vláda požaduje, aby ČSR ihned propustila maďarské politické vězně, demobilizovala vojíny maďarské národnosti, odstoupila Maďarsku symbolicky dvě nebo tři pohraniční města, která by byla obsazena maďarským vojskem. Hodilo by se na západě Komárno, Parkán nebo Šahy, na východě pak Nové Město pod Šiatorem, Čop nebo Berehovo. Máme si vybrat. Vskutku "přátelský duch". Jednání má začít v Komárně už 6. října v 16 hodin. Končí den, začíná úterý 4. října, vlastně ještě probíhá mobilizace, její desátý den.

sobota 5. října 2013

Velký Ádův den

3. října 1938 bylo pondělí. Podle Mnichovské dohody byl z těla Československa již včera odříznut kus masa I. pásma do hloubi 20-40 km na Šumavě (Volary, Kaplice, Český Krumlov) a kus v Jizerských a Lužických horách (Šluknovský a Frýdlantský výběžek). Toto II. pásmo na severu má být dnes do 14:00 obsazeno celé. Na mapě jde o čáru dle pravítka, která prochází Libercem, skutečnost je upravena dle tvářnosti krajiny:

středa 2. října 2013

Příjemná neděle 2. října 1938

Před 75 lety připadl druhý den října na neděli. Rodinky s dětmi si vyjely na odpolední procházku do Chebu. Německé rodinky z německé říše, které přes nedalekou bývalou státní hranici přijely v malých opelech. Díky včerejší devalvaci koruny, která ji vůči marce třikrát zlevnila, vyžraly všechny cukrárny v širém okolí. Četníci už z Chebu pro jistotu zmizeli. Dopravu řídí dobrovolní hasiči z místního sudetoněmeckého sboru. Cheb se nalézal ve třetím pásmu, které se má začít obsazovat – podle předevčírem podepsané a přijaté Mnichovské dohody – až zítra. Ale už dnes se po Chebu producírují důstojníci SS, také na procházce, kteří jsou nadšeně vítáni místním obyvatelstvem.

úterý 1. října 2013

První den druhé republiky

Před 75 lety zažil náš národ trpké ponížení. Mnichovský diktát, vnucený nám našimi zrádnými spojenci. A kapitulaci armády, která byla odhodlána bránit se do posledního dechu. V sobotu 1. října 1938 začala být realizována Mnichovská dohoda, která byla přijata teprve včera v poledne, a její přijetí vyhlášeno až v pět hodin odpoledne v projevu premiéra vlády generála Jana Syrového. Jejím prvním stupněm bylo zabrání prvního pásma na Šumavě a na jižní Moravě.Ve 12:00 má být – dle "směrnice č. 1", kterou vydal náčelník nejvyššího velitelství německé branné moci generál Keitel 30. září večer – překročena "bývalá česko-německá hranice". (Stalo se tak až ve 14:00.) Fanatické davy sudetských Němců ječí: Zdravíme naše osvoboditele! V hustých špalírech lemují silnici, se zběsilým nadšením zdraví vojáky Wehrmachtu. Skandovaně řvou: Sieg Heil! Sieg Heil! Sieg Heil!

pondělí 30. září 2013

Mnichov – den Jedna

Gen. Jan Syrový
Před 75 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Skončil trpkou deziluzí. Krátce po půlnoci, první okamžiky 30. října 1938, podepisují pánové A. Hitler, Ed. Daladier, Mussolini a Neville Chamberlain ostudnou Mnichovskou dohodu.

Dohoda mezi Německem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií, které se sešly v Mnichově 29. září 1938

 Originál Mnichovské dohody
Německo, Spojené království, Francie a Itálie se se zřetelem k dohodě o odstoupení sudetoněmeckého území, které bylo v podstatě dosaženo, shodly na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení a na opatřeních, která je třeba pro to učinit a prohlašují, že podle této dohody je každý jednotlivě odpověden za kroky, které je třeba učinit, aby bylo zajištěno její provedení.

neděle 29. září 2013

Mobilisace – den Pět

Před 75 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Zatímco však Čechoslováci napjatě čekají, kdy se rozhoří skutečný boj, slétají se do Mnichova zástupci evropských velmocí, aby pomohli Hitlerovi naporcovat do chřtánu ještě živou oběť. Je čtvrtek 29. září 1938, čs. armáda zažívá pátý mobilizační den. Den, na který je naplánován konec mobilizace.

sobota 28. září 2013

Výstava v Bruselu k 75. výročí mnichovské tragédie

24. září se v budově Evropského parlamentu konala vernisáž výstavy k 75. výročí Mnichova. Autorem výstavy tvořené 24 panely a zahrnující období od vzniku od vzniku Československé republiky po její rozbití mnichovskou dohodou byl Vojenský historický ústav, iniciátorem poslanec v Evropském parlamentu Ing. Jan Zahradil. Díky jeho pozvání se vernisáže zúčastnili doc. PhDr. Václav Houžvička z university Jana Evangelisty Purkyně, JUDr. Jaroslava Janderová, (Publicum Commodum), plk. Ing. Emil Kulfánek, místopředseda ČSBS a místopředseda Kruhu občanů vyhnaných v r. 1938 z pohraničí Ing. Jiří Prokop.

Mobilisace – den Čtyři

Před 75 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Zatímco však Čechoslováci nastupují nadšeně do armády, a spolu s ní do obranných pozic, rozbíhá se mezi Londýnem a Berlínem série mírových jednání. Kapitulantských jednání!

pátek 27. září 2013

Mobilisace – den Tři

Před 75 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Přes všechny obavy nedochází k masivnímu ozbrojenému útoku ani v průběhu třetího mobilizačního dne v úterý 27. září 1938. Hitler jedná s Chamberlainem. Zatím vyčkává s útokem. Československo je na něj připraveno.

čtvrtek 26. září 2013

Mobilisace – den Dva

E. Beneš s gen. Lužou při cvičení 1936
Před 75 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Přece jen se budeme Hitlerovi bránit. V pátek 23. září 1938 večer ve 22:30 vyhlásil v rozhlase generál Syrový všeobecnou mobilizaci. V neděli večer, pouhých 48 hodin poté, na konci prvního mobilizačního dne, je už většina povolanců u svých útvarů. Nastává druhý mobilizační den, pondělí 26. září 1938.

středa 25. září 2013

Mobilisace – den Jedna

Před 75 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Přece jen se budeme Hitlerovi bránit. Po dlouhých měsících ustupování a přijímání různých ultimativních požadavků, se pod tlakem veřejnosti ustanovila vláda generála Jana Syrového. V pátek 23. září dopoledne složili ministři slib, a už večer ve 22:30 vyhlásil v rozhlase premiér Syrový všeobecnou mobilizaci. První mobilizační den byl stanoven na neděli 25. září 1938.

úterý 24. září 2013

Mobilisace – den Nula

Před 75 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Po dlouhých měsících henleinovských provokací i ozbrojených útoků, řízených z Berlína, po nátlaku Hitlera i našich západních spojenců, vyhlásila vláda generála Syrového 23. září 1938 hodinu a půl před půlnocí všeobecnou mobilizaci. První záložníci jsou u svých útvarů už za hodinu, a to včetně dobrovolníků. Začíná neděle 24. září 1938, „nultý den” mobilizace.

pondělí 23. září 2013

Mobilisace!

Před 75 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Po dlouhých měsících henleinovských provokací i ozbrojených útoků, po dlouhodobém Hitlerově úsilí, uvést ve skutek svůj plán, který představil už r. 1932 v Mnichově („Češi musí opustit střední Evropu”), vyhlásila vláda republiky Československé 23. září 1938 za den vstupu státu Československého do branné pohotovosti.

neděle 22. září 2013

V životě jsem neslyšel takovou sprostotu

Hitler a Henlein
Před pětasedmdesáti lety psal evropský a světový tisk o tom, jak je Němcům v Československu ubližováno. Tak například na začátku září 1938 uvrhli krutí Češi v Ostravě do vězení 82 aktivistů Sudetoněmecké strany pod průhlednou záminkou, že pašují zbraně. Tedy zbraně německé pro použití na území ČSR. Nikoli brokovnice na bažanty a kulovnice na medvědy, ale pušky, pistole, náboje, granáty a další pomůcky pro přípravu ozbrojeného povstání.

neděle 15. září 2013

Chamtivost bez hranic

Tento článek byl otištěn v deníku Insider, který jej Aktuálně.cz - své sesterské redakci - poskytl v plném znění.
Objev deníku Insider - Legionář Josef Vít, střelec 2. roty České družiny, padl 6. dubna 1915 u Medzilaborců. A tam je také na vojenském hřbitově pochován. V roce 2009 bylo jeho jméno ze záznamů padlých vymazáno a z československého legionáře se stal úředně registrovaný neznámý německý voják.
Stejný osud potkal Emila Navrátila, Jana Smaržeňjuka a desítky dalších československých (českých) legionářů. Jejich ostatky se škrtem pera a pak za pomoci hrobníkovy lopaty změnily ze dne na den v německé.
"Nechutná hra s kostmi českých vojáků," nazval to slovenský historik Martin Drobňák, když na případ upozornil redakci Insideru.

neděle 8. září 2013

Několik vzpomínek na zakládání Kruhu

Lumír Tuček
Byl jsem požádán, abych napsal své vzpomínky na zakládání Kruhu občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí. Nejprve jsem se zamyslel, s kým bych o tomto úkolu měl pohovořit, a velmi mne překvapilo, když jsem si uvědomil, že ačkoli ještě od okamžiku zakládající schůze (28.října 1993) neuplynulo ani dvacet let, jsem posledním členem, který je členem celostátního výboru Kruhu od jeho první schůze, takže nemám na koho se obrátit, abych své vzpomínky porovnal a doplnil.

pondělí 2. září 2013

Dvacet let Kruhu

28.10.2013 uplyne 20 let od doby, kdy proběhla za pomoci ČSBS ustavující schůze Kruhu občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí. Nastal tedy čas ohlédnout se zpět a provést bilanci výsledků naší práce.

úterý 28. května 2013

Ve vlasti zůstavší zombie

Předminulý víkend proběhly v bavorském Augsburgu již 64. Sudetoněmecké dny. Tentokrát prý v mnohem mírnějším duchu než bývalo zvykem. Cenou Za lidská práva ocenil sudetoněmecký lansmanšaft českého dokumentaristu Davida Vondráčka. A to za sérii pěti dokumentárních filmů, které z české strany nově mapovaly poválečné osudy českých Němců. Z nich je asi nejznámější film Zabíjení po česku. Bernd Posselt, mluvčí landsmanšaftu, ocenil, že Vondráčkovy filmy "jsou oproštěné od všech nacionálních klišé, která jsou na obou stranách bohužel stále přítomna." Franz Pany, předseda  landsmanšaftu, ocenil, že David Vondráček svou prací napomohl tomu, že současní obyvatelé České republiky "otevřeli oči před zločiny svých rodičů a prarodičů".

pátek 24. května 2013

Sudetoněmecká verze Evropy

Václav Bělohradský
Sudetoněmecký diskurz o české historické a politické identitě, o legitimnosti Československa, včetně označování Beneše za zločince, který se prolhal ke státu slepenci, má už dnes své pevné místo v našem veřejném prostoru a jeho důležitost spíše narůstá, jak dokázaly mimo jiné prezidentské volby.
Stále častěji je i v českém vnímání minulosti přijímána teze o nelegitimnosti Československa – státu neschopného samostatného života: Missbildung, „stát, který selhal“ (tak zní název jedné americké knihy o Československu), pouhý oportunistický prostředek k trestání Němců po první světové válce, pro který není místo ve dvacátém století, jak dokázal jeho rychlý rozpad po roce 1989.

sobota 11. května 2013

Jak vymývat mozky

Miloslav Bednář
Veřejné stanovisko prezidenta republiky o velezradě většiny československých Němců, jež učinil před státní návštěvou Rakouska, vyvolalo očekávané reakce. Rakouský kancléř se s českým prezidentem nesetkal a u nás spustila bubnová palba morálně domněle zcela čistokrevné party, překládající myšlenkové výkony sudetoněmeckého landsmanšaftu z němčiny do češtiny. Prý je to jednoduché: Češi se po válce dopustili genocidy, tedy národního vyhlazování, jako Němci za války.

středa 8. května 2013

Devátý květen 1945


Devátý květen byl den, který se čtyřicet pět let slavil jako den osvobození, den konce války. 9. května 1945 skončilo také Pražské povstání. Trvalo pět dní a čtyři noci:

"Noc první, růžová, vám polštář čechrala z kamení dlažeb. Kosi zpívali a kaštan nesl svícny obřadně, když se už stmívalo. Noc druhá, zelená, kdy padal teplý déšť na vaše helmice, ta byla plná hvězd, jak bývávají noci májové. Noc třetí sršela však jiskrami, čtvrtá noc měla příchuť popela a páchla po kouři jak rozbořený krb." Tak popisuje události Jaroslav Seifert ve své básni Květnové noci.

středa 3. dubna 2013

Několik březnových výročí

12. března 1938 připojil Adolf Hitler Rakouskou republiku do těla německé Třetí říše. Od té doby uplynulo 75 let. Hitler na tomto svém projektu pracoval již delší dobu, než v únoru 1938 vyhlásil svou doktrínu, totiž že bude garantovat "ochranu pro deset milionů Němců mimo Říši". Tedy dočasně mimo Říši. Vůdce byl svými drahými rakouskými soukmenovci nakonec fanaticky přivítán. Svůj rozhodný krok na obranu německého národa si nechal o měsíc později posvětit referendem, v němž se záborem souhlasilo 99,7 % obyvatelstva. To už bylo 70.000 možných škůdců zatčeno.

úterý 2. dubna 2013

Výroční shromáždění Kruhu

Výroční shromáždění Kruhu se bude konat v sobotu 6. dubna 2013 od 10 do 16 hodin v hotelu Legie (Na dobu 12-13 je připraven oběd.) Na programu bude mj. přednáška na téma "Prezidentské dekrety".
Na vaši účast se těší
výbor Kruhu

neděle 24. února 2013

Nezapomeneme


Stalo se bohužel smutnou skutečností, že na první stránce Zpráv se velmi často s některým z členů našeho výboru loučíme. Tentokrát naše řady opustil Karel Zelený, který ve výboru Kruhu občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí pracoval od jeho vzniku a patřil k našim členům nejvýznamnějším. Zesnul 9. února 2013 ve věku 93 let.

pondělí 18. února 2013

Kruh na internetu

Naše organizace letos existuje již dvacátým rokem. (Oficiálně byl Kruh občanů ČR vyhnaných r. 1938 z pohraničí založen 28. října 1993.) Internet se do ještě federálního Československa dostal sice už v únoru 1992, ale exkluzivní licenci na „přenos dat” držela společnost Eurotel, která ji však ke komerčnímu provozování internetu nepoužívala. Český internet byl nejdříve uzavřený pouze do akademické sféry, a to až do 1. července 1995, kdy původní licence padla. S trochou nadsázky se tak dá říci, že jsme tu byli ještě dříve než internet. A když přišel internet, objevil se Kruh i na něm.


čtvrtek 31. ledna 2013

Kam vlastně chceme jít?

Po první přímé volbě prezidenta ČR došlo k rozdělení společnosti na dva nesmiřitelné tábory oddělené hlubokým příkopem, jehož zasypání, bude-li vůbec možné, bude trvat velice dlouho.
***********************************

V článku „Myšlenky o Evropě, Německu a smyslu našich dějin“ (Hospodářské noviny, 26.7.1996) napsal profesor Eduard Goldstücker: „…žijeme v epoše historické restaurace, kterou charakterizuje návrat k něčemu minulému, svévolně přerušenému, jehož legitimitu chce obnovit. Takové restaurační epochy mají určitou typologii. Jedním z jejich charakteristických rysů je, že chtějí jít dozadu a nevědí až kam. Máme jít k roku 1918, k roku 1938 nebo 1848? Dnes zde po této stránce panuje takové zmatení názorů, že někteří dokonce pokládají to, co se stalo v listopadu 1989, za východisko k dokončení protireformace, která byla přerušena osvícenstvím za Josefa II“ .

úterý 29. ledna 2013

Do vlastního hnízda

Před dvěma týdny jsem v článku Vzor na Hradě doporučoval:

"Chtěl bych, aby na Hradě, na tom symbolickém trůnu, seděl někdo, kdo může být pro mé hypotetické vnuky vzorem. Teď nemluvím o skutečné bytosti z masa, kostí a neřestí, ale o báchorečné postavě, jakým u nás prezident vždy byl. Tato "vzorotvornost" je důležitější než omezené prezidentské pravomoci. Miloš Zeman je jistě lepší než byli Chruščev, Jelcin či Husák. Je to samorostlý filozof, který překonává těžký život a ústrky s nezměrným optimismem. Má možná něžnou duši, na veřejnosti se ale s oblibou projevuje jako chrapoun. Karel Schwarzenberg je možná vypočítavý a tajně neřestný. Na veřejnosti však vystupuje jako dokonalý šlechtic ducha. Proto budu volit Karla."

středa 23. ledna 2013

Ještě k tzv. pohořelickému hrobu


Obětem poválečného odsunu německého obyvatelstva z Brna, které skončily svoji životní pouť na poli za Pohořelicemi, byla věnována v české i německé literatuře, koneckonců i na stránkách Jižní Moravy značná pozornost. Není mým cílem vyjmenovávat publikované studie a články, chci připomenout pouze ty dvě zásadní studie, které byly otištěny v tomto sborníku, z nichž ta Žampachova uvádí další literaturu.1) .

středa 16. ledna 2013

Mariánský sloup v Praze a smysl českých dějin

Debata o katolickými aktivisty prosazované obnově mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí ukazuje, jak obě strany sporu chápou či nechápou české dějiny a jejich smysl. Vyostřující se polemika je jakousi obnovou významného sporu o smysl českých dějin ve třetím tisíciletí. Jeho první, rozhodující fáze probíhala od r. 1895, kdy vyšla Masarykova Česká otázka, do první světové války. Masarykova výrazná účast v ní a její o výsledek byly v první řadě politicko-filosofickým činorodým příspěvkem do této trvale naléhavé debaty.