Svědectví o vysídlení české menšiny obyvatel ze zabraného pohraničí severozápadu republiky zapsal v r. 1938 ředitel gymnázia v Lounech profesor Musil na stránkách školní kroniky. Pohled na davy uprchlíků, na rodiny, které musely opustit své domovy a celé své živobytí si vezly na malých vozících, byl pro něj i pro všechny lounské skličující. Nebylo ale možno propadat beznaději za způsobené příkoří a utrpení, protože situace vyžadovala každodenně řešit spoustu praktických a organizačních problémů, kolem dočasného ubytování, stravování, udržování pořádku atd.
Záznamy ze školní kroniky:10. 9. 1938 Rozhlasový projev prezidenta republiky Dr. E. Beneše
V sousedním Německu se konají od 20. 8. velké manévry branné moci a sjezd strany národně socialistické v Norimberku. Na 12. 9. stanovena velká řeč říšského kancléře A. Hitlera.
14. 9. K prvnímu výročí úmrtí prezidenta T. G. Masaryka byl podle nařízení Zemské školní rady žactvu přečten ve školním rozhlase doslovný projev prezidenta Dr. E. Beneše z minulé soboty a doprovozen příslušným výkladem ředitelovým k agresivním požadavkům hitlerovského Německa.
15. 9. První cesta anglického ministerského předsedy N. Chamberlaina do Německa do Berchtesgadenu. Běží o sudeto-německé věci i o válku. Anglie nechce válčit a všemožně hledá cesty k odvrácení války. V Lounech se objevují první uprchlíci z pohraničí před zfanatizovanými henleinovci.
21. 9. Konference v Godesbergu mezi Chamberlainem a A. Hitlerem. Zpráva rozhlasem o tom, že jsme byli nuceni přijmout podmínky ujednané v Berchtesgadenu.
23. 9. Vyhlášena všeobecná mobilizace.
26. 9. Porady státníků francouzských a anglických i jejich generálních štábů.
27. 9. Rozhlasový projev Chamberlaina.
30. 9. Po zprávě lorda Runcimana sjeli se v Mnichově angl. min. předseda Chamberlain, franc. min. předseda Daladier, italský min. předseda B. Mussolini, říšský kancléř A. Hitler a stanovili dohodu za cenu obětování územní celistvosti Československa. Naší republice budou podle Mnichovské konference odňaty kraje osídlené Němci, tj. celé pohraničí a přivtěleny k Německu.
Podmínky jsou pro nás kruté. Vyklízení pohraničí je rozvrženo na pět etap a musí být skončeno do 10. Října. Poslední pásmo bude mít plebiscit. Je to naše kapitulace, protože jsme podmínky mnichovské dohody museli přijmout za pohrůžky, že by Francie i Anglie šly po boku Německa proti nám pro případ odmítnutí.
Lidé u nás pláčí od 21. 9. a zatínají pěsti. Je to hrozné.
1. 10. Obsazování českých krajů říšským vojskem započalo dnes na jihu u Vyššího Brodu a potrvá do 10. října podle úmluvy. Krajiny určené k obsazení Německem se evakují. Celé dny a noci od 24.9 jezdí přes Louny vůz za vozem, auto za autem, vlak za vlakem, rodina jde za rodinou dovnitř Čech, mezi své.
Až do soboty 30. 9. jsme měli civilní hlídací služby denní i noční, telefonní vedení, dráha, objekty úřední atd., všude nyla služba. Naši couvají od hranic již od 27. 9.
5.10. Rozhlas přináší abdikaci prezidenta Dr. E. Beneše. Demise dosavadní vlády M. Hodži, která musela přijmout těžké podmínky kapitulační jako po prohnané válce. Sestavením vlády pověřen generál J. Syrový.
6.10. Ukončení Žilinských porad. Slováci zůstanou při republice. Mnichovský diktát a zabírání pohraničních krajů zesílilo uprchlickou vlnu Město je plné lidí, nábytku, zavazadel. Říká se, že tu je na 23 tisíc lidí a noví jdou sem stále. Dnes jsem viděl tklivou scénu. Otec s matkou táhnou vozík s chudým zařízením hornické domácnosti, dva hoši tlačí vzadu a pomáhají, na vozíku na kupě peřin sedí malá dcerka celá zabalená v kabátech a na klíně si drží klec s kanárkem.
8.10. Hrůza je kolem nás. Je to válka v malém – snad chybí jen lazarety, střelba, ranění a mrtví. Lidská tragédie jde kolem nás, až v člověku stydne krev. Je to příšerný film, hraný nedobrovolnými herci a běží ve dne v noci. Vozy tažené koňmi plné hospodářského nářadí, vozy pytlů s obilím, s chmelem, s pící, vozy plné dobytka, plné nábytku, peřin, ranců a šatů, spousta hladových vlekoucích se lidí s vozíky a kárkami, promoklých a choulících se postav, silniční válce, jejich boudy, thérovací kotle, lokomobily, všechno se šine v dlouhé nekončící koloně do Čech, ke Slanému, za Prahu. Mezitím spěchající osobní i nákladní auta, stěhují se vojenské i četnické oddíly.
10.10. Školní výuka je přerušena. Včera nám zabrali budovu gymnázia pro oddíly četnictva, celníků a evakuovaných stanic četnických od Ostrova až po Bílinu.
20.10. Znovuzahájení vyučování. Nových žáků je dnes již zapsáno přes 100. Četnické stanice úřadovaly skoro ve všech třídách, ale brzy vše složily a odjely jinam. Každý velitel se přišel odhlásit a poděkovat.
28.10. Den Svobody. Učíme pravidelně. Na budově vlají vlajky. Lépe nevzpomínati, nevraceti se do minulosti.
21.11. Přibývají stále noví žáci, přibylo i 5 tříd obchodní akademie z Teplic a 4 třídy učitelského ústavu ze Žatce a Bíliny. Do budovy denně dochází 1.126 žáků v dopoledních a odpoledních vyučovacích směnách.
(Vzpomínky zaznamenal náš člen – neuvedl jméno)
