pondělí 13. února 2017

Konference v Bělehradu

Naše první cesta vedla do Kragujevce, města, jehož historie sahá až do středověku. Rozvíjet se město začalo až po osvobození od osmanské nadvlády v roce 1818, když ho Miloš Obrenovič ustanovil hlavním městem nového srbského státu. Kragujevac je pro Srby město, kde jsou kořeny srbského národa, ale i město nesmírného utrpení a odvahy obyvatel.

Jako odvetu za zvýšenou aktivitu partyzánů a četníků ve vesnicích v okolí srbského města Kragujevac, zajali němečtí vojáci 717. pěší divize Wehrmachtu téměř 10.000 civilních rukojmích, převážně mužů, z řad obyvatel města a nejméně 2.800 jich blízko města vzápětí povraždili (číslo je založeno na jmenných seznamech obětí; odhady v literatuře dosahují až 7.000 mrtvých). Masakr v Kragujevaci dne 21. 10. 1941 si Srbové připomínají každým rokem kladením věnců a pietou za účasti vládních činitelů, školní mládeže, ale i ostatních občanů.

21. 10. je u nich svátek. Musím říct, že pieta je i u mládeže. Jejich mládež si své hrdiny ctí mnohem více než je tomu v České republice. V tomto městě je také Muzeum 21. 10., které jsme rovněž navštívili. Navštívili jsme také bývalý koncentrační tábor v blízkosti Jajinci, který byl používán nacisty jako popravčí místo pro téměř 80.000 lidí v období mezi 1941-44, většina z nich Židů a Srbů. Velký památník, park s pomníkem obětem v Jajinci se nachází v obci Voždovac. Je to místo nejhoršího masakru v Srbsku během druhé světové války, kdy němečtí okupanti vykonali popravu téměř 80.000 lidí.

Samotná konference se konala druhý den, za účasti představitelů srbského ministerstva kultury.

Z hlavních bodů konference:
- byla prezentace jednotlivých příspěvků členů ze zemí, které jsou členy Mezinárodního výboru
- nově byly zvoleni 2 členové z Rakouska
- byly hodnoceny materiály na výstavě v Rajhenburgu, za Českou republiku je nutné správně přeložit část textů, je domluveno, že upravený text je nutno zaslat profesorce Žnidaršič, bude se usilovat o to, aby tato výstava byla v Rajhenburgu navždy.
- diskuze kolem odškodnění
- velký rozruch a diskuzi způsobila otázka cikánů, jejich oběti za války nebyly patřičně odškodněny
- rozšířit spoluprací s institutem ŠOA
- komunikovat na úrovní Evropské Unie, obracet se na Brusel
- účastníci potvrdili dosavadní vedení Mezinárodního výboru, předsedkyni a 3 místopředsedy
- rozhodnutí o dalším konání Mezinárodního výboru v Chorvatsku a v Polsku

Veškeré materiály z konference budou zaslány poštou v elektronické podobě předsedovi Ing. Prokopovi.

V podstatě hlavním cílem je neustávat a nadále připomínat hrůzy z období německé okupace, hrůzy, které ještě pořad pamatují přeživší, hrůzy, které se již nesmí, ale všichni víme, že se můžou opakovat. Proto organizace jako Kruh a jemu podobné tady vždycky musí být pro naši současnost i budoucnost. 

plk.v.v. Emil Šneberg