pondělí 26. října 2015

Jiří Prokop: Nový rozdělující příkop

Není tomu tak dávno, kdy prezidentské volby rozdělily českou společnost hlubokým příkopem. Nyní se zdá, že jakýkoli problém může vyhloubit příkop nový: běženci nás rozdělili na xenofoby (každého by nejraději poslali šupem tam, odkud přišel) a xenofily (radí nám, abychom je s láskou vzali k sobě domů, ač sami nikoho doma nemají). Pochválit mohu jen názory premiéra Bohuslava Sobotky, jak je vyjádřil v Právu z 5. září 2015, ale rád bych to hlavní řekl stručně vlastními slovy. 


Za prvé je nutno si ujasnit, co k vzniklé situaci přivedlo. Byla to snaha USA a části Evropy exportovat demokracii do zemí s autokratickými režimy, které nesplňují nutné předpoklady, aby se demokratickými stát mohly. Jistě že lidé vládnoucí v těchto zemích byli diktátory, ale nebyla tam válka a nikdo nemusel ze země prchat. Naše zahraniční politika to měla jasněji říci, nemusíme na všechno přikyvovat Spojeným státům a západní Evropě, máme mít vlastní názor. Jsme-li dnes okřikováni, může to být proto, že jsme nebyli dostatečně sebevědomí. Kvóty musíme odmítnout (přesto, že už zazněly i vyhrůžky ve slovech p. Junckera), azyl můžeme a máme poskytnout lidem ohroženým válkou a nikoli běžencům ekonomickým. Také je nutno upřednostnit ty, kteří se mohou snáze do české společnosti včlenit. Tím hlavním musí tak jako tak být snaha odstranit příčiny, které situaci přivodily. Evropa, ať je sebevíce velká a relativně bohatá, libovolný počet uprchlíků přijmout nemůže. 
Jiří Prokop