pátek 24. dubna 2015

České pohraničí, jak ho v letech 2. sv. války Češi nezažili (příklad obce Plinkout/Pinkaute)

Současné archivy nabízejí možnosti poznat naše pohraniční oblasti za 2. sv. války i jako prostor, jehož zázemí nemělo možnost české obyvatelstvo poznat zblízka. Obecní Evidenční knihy obyvatel (Melderegister), vedené v němčině (většinou psané kurentkou), zavedené německou správou v sudetských župách, zachycují stav a pohyb obyvatel v obci. Mezi přihlášenými figurují mimo jiné i „cizinci“, přidělení na zemědělské usedlosti německých sedláků jako polootrocká pracovní síla.  

Výpisy z „Melderegister“  z let 1940-1944 malé severomoravské obce Plinkouta (něm. Pinkaute), tehdy obývané občany hlásícími se ve velké většině k německé národnosti, zaznamenávají pobyt – s největší pravděpodobností zajatců Rudé armády – v počtu 16 osob (+jedno dvouleté dítě), vedených jako pracovní síla v zemědělství a hlášených na popisných číslech zemědělských usedlostí sedláků, pro které byli přiděleni. Uvádíme jejich jména v přepisu z kurentky.
Jsou to: na čp. 4- sedlák Habrich:  Skubycz Nikola, nar.  6.9.1916  Ukr., přihl. 13.1.44, a Pidlisny Vasil, nar. 10.1.1910 Ukr.;  na čp. 10-Kunz:  Timofejna Nina,  nar. 1926, Rus.;  na čp. 11-Strak:  Hlimczak   Vladimir, nar.  28.2.1917, Ukr.;  na čp. 12-Linhartd: Hruschko  Harik, nar.  1.4.1928, Ukr.  a Taneczyszyn Stefan, nar.  1.11.1909, Ukr.;  na čp. 17-Hrandel:  Pontschok Ivan, nar.  5.11.1916, Ukr.;   na čp. 21-Preisz:  Ostavnuk Stefan, nar.  22.1.1907, Ukr. ; na čp. 23-Bartonek:  Horjatschyj Peter, nar.  10.6.1919, Ukr., a Lithvin Olga, nar. 3.5.1926, Rus.;  na čp. 26-Schuch:  Pekusky Juron ,  nar.  1.3.1906  Ukr.;  na čp. 27-Togel:  Mahvyszuk Josef,  nar.  1913  Ukr. , Stepanova Amosk , nar. 18.10.1917, Ukr.,  Volynzuk Heyjo, nar.  17.2.1924, Ukr. a Zywnickyj Vladimir, nar. 15.11.1916, Ukr., přihl. 25.5. 44;  na čp. 30-Feik:  Leskindra Pedro, nar.  7.11.1917, Ukr. 
Jak udává kronikář Jan Kouřil v knize „Zapomenuté pohraničí“, mapující stejné období v sousední (české) obci Šumvaldu, na hospodářství českých sedláků zajatci přidělováni nebyli, protože byli německou správou považováni za politicky nespolehlivé.
S odsunem německého obyvatelstva po válce se pak z velké části vytratila paměť dějů nedávné minulosti, plné utrpení a bezpráví.  Archivy, jak vidíme, však mohou ještě dnes vydat nejedno svědectví o prohloubit naše znalosti o našem pohraničí.
Jaroslava Čajová
Poznámka redakce: Podobně se dělo na celém území 3. říše, tedy i v zabraném českém pohraničí, jak dokládají dokumenty, představené na regionální výstavě "Zbytky válek", která proběhla v roce 2010 v libereckém Seceročeském muzeu. (Zabývala se situací v libereckém a jabloneckém okrese.) V tomto případě šlo o "dobrovolníky" z Ukrajiny: