pátek 26. října 2012

Výstava o vyhnání Slovinců v Praze

 Ve dnech 7.září až 7.října se konala v Praze výstava o vyhnání Slovinců a násilí na ostatních národech během druhé světové války. O výstavě jsme informovali rozsáhlým článkem v NO č.18. Díky laskavosti Národního muzea se konala v Národním památníku na Vítkově. Vytvořilo ji Sdružení slovinských vyhnanců s použitím materiálu (dokumentů a fotografií), shromažďovaného už řadu let organizacemi v jednotlivých zemích (za Českou republiku se sběrem fotografií zabýval Ing. Jiří Prokop, místopředseda Kruhu občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí) pro budoucí trvalou expozici v Muzeu slovinských vyhnanců na hradě Rajhenburg u Brestanice.

Výstava je tvořena 43 panely ve tvaru trojbokých hranolů, každý z nich je věnován jedné evropské zemi okupované v době války a obsahuje většinou jen malou část materiálu sebraného pro budoucí trvalou expozici. Větší počet panelů je pochopitelně věnován Slovinsku. Panely přivezlo 6.září večer zvláštním autobusem 22 členů slovinského sdružení a následujícího dne od 8 do 10 hodin je instalovalo ve slavnostní síni Národního památníku. Už ráno v 8 hodin informoval o výstavě v živém vysílání Český rozhlas.

Vernisáž se konala v pátek 7.září v 10 hodin. Pozvané hosty, mezi nimiž byli předseda organizace Českého svazu bojovníků za svobodu v Praze 2 plk. Emil Šneberg, z Národního muzea Dr. Ivan Malý a Mgr. Barbora Kulihová, přivítal v úvodním projevu místopředseda Kruhu. Zvlášť srdečně přivítal předsedkyni Mezinárodního výboru vyhnanců, běženců a obětí nacismu a fašismu prof. Ivicu Žnidaršič a ji doprovázející členy Slovinského sdružení vyhnanců. Další projev přednesla prof. Ivica Žnidaršič. Poděkovala Kruhu občanů a Národnímu muzeu. Zdůraznila, že uskutečnění výstavy v Praze je výsledkem dlouhodobé plodné spolupráce s českým Kruhem občanů. Poukázala na to, že v učebnicích dějepisu v evropských zemích je napsáno příliš málo nebo vůbec nic o genocidní politice vůči slovanským národům během druhé světové války. Také kritizovala skutečnost, že v Evropském parlamentu byl den 23. srpna 1939 (pakt o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem) prohlášen Dnem památky obětí totalitních systémů. Ve skutečnosti to však byla Mnichovská dohoda, která byla prvním paktem uzavřeným mezi Hitlerem a západními mocnostmi, a další události byly důsledkem tohoto nesmírně chybného kroku.

Proto jsou výstavy o těchto událostech důležité, stejně jako je významné založení Mezinárodního výboru vyhnanců a uprchlíků – obětí fašismu a nacismu, jehož úkolem bude pečovat o zachování historické paměti a prosazování práv obětí fašismu a nacismu..

V závěru vernisáže předala prof.Ivica Žnidaršič místopředsedovi Kruhu děkovnou listinu „Za podíl na budování Muzea slovinských vyhnanců na hradě Rajhenburg“ a stejné poděkování Kruhu občanů. Ke slovu se dostal i Dr. Malý, který připomněl, že od války uplynula dlouhá doba a z nedokonalé lidské paměti se začínají ztrácet události, které by neměly být zapomenuty. Výstava bude 7. října převezena na Slovensko, pravděpodobně do muzea SNP v Banské Bystrici.

Ing. Mojmír Maršák