Ve středu 15. března
roku 1939 vydal Adolf Hitler provolání k německému lidu:
"Před několika
měsíci bylo Německo nuceno vzít v ochranu své soukmenovce,
žijící v uzavřených skupinách, proti nesnesitelnému
teroristickému režimu Československa a v posledních týdnech se
objevily se zvýšenou měrou stejné případy... Od neděle
vznikaly na četných místech pusté výtržnosti, jimž znovu padly
za oběť četní Němci. Každou hodinu se množí volání o pomoc
pronásledovaných a postižených...
Další trvání tohoto
stavu muselo by vést k porušení všeho pořádku na území, kde
má Německo své životní zájmy, na území, které dokonce po
tisíc let patřilo k německé říši. Abych konečně odstranil
toto ohrožování míru a vytvořil předpoklady pro nutný nový
řád v tomto životním prostoru, rozhodl jsem se poslat počínaje
dneškem do Čech a na Moravu německé vojsko. Odzbrojí
teroristické tlupy i české branné oddíly, které je kryjí,
vezmou v ochranu život všech ohrožených a zajistí tím základ
nového podstatného řešení, které bude odpovídat smyslu
tisícileté historie i praktickým nezbytnostem německého a
českého národa."
Je třeba obdivovat
Vůdceho intuici, jemuž Prozřetelnost nakukala už 21. října 1938
ve směrnici OKW L Ia č. 236/38, dát si za úkol "likvidaci
zbytku Československa". Prozřetelnost věděla více, než sám
Hitler, který ještě 26. září 1938 prohlásil: "Až bude
sudetoněmecká otázka vyřešena, nebudeme mít již žádných
dalších územních nároků v Evropě". Jenže Prozřetelnost
nejspíše znala dopředu i úvodník Goebbelsova listu Angriff ze
13. března 1939:
"Vraždy a požáry
vládnou zase v Československu... Slováci, Karpatoukrajinci a v
neposlední řadě Němci zůstavší v českém státním útvaru
jsou českou lůzou, četnictvem a soldateskou trýzněni a mučeni...
Všichni, kdo jsme se domnívali spatřovat známky nadcházejícího
pochopení, musíme dnes zjišťovat, že v Praze si jen nasadili
masku. Za maskou se skrývá tatáž husitská ďábelská tvář,
která nyní po odmaskování znovu s výsměchem shlíží na krev a
teror."
Hnusní husitští četníci
zastřelili 13. března 1939 ve Stonařově na Jihlavsku ubohého
občana německé národnosti, který se společně s davem několika
set spravedlivě rozhořčených soukmenovců vrhl na despotickou
četnickou stanici, aby se zmocnil zbraní. Také v Jihlavě čeští
teroristé upřeli místním Němcům právo na rozmlácení kiosku
se štvavým českým tiskem a také právo vyvěsit tu krásnou
rudou vlajku se svastikou na jihlavské radnici.
Pan Hitler byl nucen
ochránit ubohé zbylé Němce, kteří v "druhé republice"
tak trpěli; poprvé také přinesl nezávislost Slovákům i
Podkarpatské Rusi. (Rusíni se moc neradovali - ostatně za další
tři dny je zabrali Maďaři.) V německém tisku bylo plno
rozhořčených tónů, zato v českém se Češi dozvěděli, že
získali velkorysou "ochranu". Protektorátní novináři i
proněmečtí aktivisté později sami odhalili zrůdnost první
republiky:
Šlo o "historický
omyl", o "nákladnou a zbytečnou hru," o "neštěstí",
kdy jsme se "kulturně rozplizli v politickém a obchodnickém
kosmopolitismu". Tento stát "nebyl vybojován na
bojištích". ČSR vznikla jako výsledek "šílenství
Masarykovy a Benešovy politiky," jako "odměna za věrné
služby válečné zrady a jeho kmotry byli politikové dohody".
(Toto je idea K.H. Franka, přednesená 28.8.1940,
aby nedošlo k mýlce.)
Vznik ČSR byl pouze
"náhodou", nebyl podmíněn ani "geopoliticky,
demograficky a sociálně psychologicky, postrádal logické
zdůvodnění svého vzniku." Tento stát byl pouze
"nezaslouženým darem" Čechům a Slovákům, za svůj
vznik vděčil pouze existenci versailleského systému a sám byl
jeho "bezprecedentním výtvorem". Šlo o nezdařený pokus
o český stát, "jehož roky byly sečteny již v okamžiku
jeho zrodu" "vinou Čechů samotných". Neúspěch
tohoto "pokusu" byl zaviněn hlavně špatnou vnitřní i
zahraniční politikou ČSR. Na tu měl zejména "neblahý vliv
výsadní monopol jediné osoby, Masarykova chráněnce Edvarda
Beneše". Místo, abychom se rozešli s "duchem Versailles"
a revidovali "českou státní ideologii", místo abychom
se "zkusmo a pozvolna" sbližovali s Německem, nasadili
jsme si "brýle francouzského mámení". Československo
nepochopilo nutnost příklonu k Německu a Rakousku, tuto nutnost,
bez níž nemohlo dojít k "integraci střední Evropy v
ústrojný celek" daný její geopolitickou podstatou.
Toto jsou zase citáty z
knihy autora s pseudonymem PODIVEN: "Češi v dějinách nové
doby, Pokus o zrcadlo", která vyšla jako samizdat před
listopadovou revolucí. Nově vydána byla v roce
1991. Tehdy byl odhalen pseudonym: Pod toto
dílo se podepsali právník a politolog Petr Pithart, psychiatr a
psychoanalytik Petr Příhoda a historik Milan Otáhal.
Podiven tvrdí např. i
to, že Československo nedokázalo "prakticky nikde kolem sebe
vytvořit dobré sousedské vztahy". Přitom dobré vztahy se
sousedy jsme měli do té doby, dokud oni sami se nepřiklonili k
nacismu. Tuto lež Podiven opakuje po Emanuelovi Moravcovi. ("Naše
demokratická domýšlivost a nevraživost" odpuzovala prý
nejen Německo a Itálii, ale i Polsko.)
"I Češi mají na
událostech roku 1938 svůj vlastní podíl viny", neboť v roce
1918 bylo právo na sebeurčení "upřeno českým Němcům..."
(Aktivista Bohumil Doležal v MfD 29.9. 1998).
"...připojení německého pohraničí [v roce 1918] se dálo
násilím, na které Němci nikdy nezapoměli..." (Aktivista
Emanuel Mandler v MfD 27.10.1998).
Za všechno mohla zejména
"katastrofální Benešova zahraničně politická koncepce,"
která nás přivedla do marného soupeření s Německem." Až
po 15.3. 1939 kynou světlé zítřky: "Německý národ nás
nebude germanizovat, ale europeisovat." (aktivista Lažnovský
1941). "Český
národ v rámci Německé Říše musí být šťastnější,
spokojenější a zámožnější, než byl pod vládou doktora
Beneše a jeho Židů" (Emanuel Moravec 1941).
Jen je třeba zapomenout na neblahou minulost a aktivně
spolupracovat s novým režimem.
Beneš byl krvavý pes.
"Bluthund Beneš," skandoval předzvěstně sál v
berlínském Sportovním paláci při Hitlerově projevu v září
1938. Ukázalo se to
zejména potom, kdy zosnoval vraždu pana Zastupujícího říšského
protektora a SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Tehdy pan
státní prezident Hácha odhalil ve svém rozhlasovém projevu
tohoto lžiprezidenta jednoznačně jako veřejného nepřítele
českého národa číslo jedna. Tento "žoldnéř nepřátelských
mocností... vždy stavěl zájmy demokraticko-židovského kapitálu
před potřeby naší budoucnosti." Další členové české
vlády našli pro Beneše jiná příhodná označení: "Placený
britský agent", "ješitný zaprodanec vydržovaný Anglií
a světovým Židovstvem", "Beneš krvavý", "lotr
Beneš", "zločinec Beneš a jeho židovská smečka"
(1942).
Po válce nadto Beneš
zosnoval u nás nacionálně-socialistickou revoluci, aby ve
spolupráci se Stalinem likvidoval nevinné Němce i demokracii
najednou. Vypomáhal si svými ohyzdnými degrety: "Právě ony
spolu s prohlášeními čelných pražských představitelů
utvrdily národ v přesvědčení, že to, co Češi provedli
sudetským Němcům, je prolnuto duchem vítězné demokracie. Vedly
národ k tomu, aby se s touto etnickou
čistkou, s tímto nepochybným zločinem identifikoval
jako s aktem dějinné spravedlnosti." (Aktivista Emanuel
Mandler, články na Neviditelném psu v loňském hádání o
sudeťácích, zvýrazněno Š.)
"Beneš byl genius
zla," uvedla v sobotu 9. března 2002
předsedkyně strany Svobodných Susanne Riessová-Passerová a
vicekancléřka současné rakouské vlády na setkání rakouských
sudeťáků, kteří vzpomínali teroru, jenž byl na nich spáchán
v březnu 1919, kdy Československo přistoupilo ke kolkování peněz
na ochranu čs. měny. (To platilo samozřejmě pro všechny, nejen
pro Němce.) Tehdy po stávkách a demonstracích napadli němečtí
radikálové čs. státní orgány střelbou, což nezůstalo bez
rozhodné odpovědi. 4. 3. 1919
pronesl také poprvé pověstné "Es kommt der Tag"
aktivista Josef Seliger k demonstrantům v Teplicích: "Přijde
den, kdy po boku svých bratří v Německé říši vtáhneme do
velké volné socialistické republiky..."
Zakladatel a význačný
činitel "ultrapravicové" (já tvrdím, že neonacistické)
vládní strany Svobodných pan Haider byl nedávno (2002) s
humanitární pomocí v Iráku, kde byl přijat i samotným vůdcem
arabské socialistické strany panem prezidentem Saddámem Husajnem.
Pan Husajn byl velice rád této podpoře. Tisíc náklaďáků,
které získal v předchozích mezinárodních humanitárních
pomocích, již přestavěl na nosiče raket. Zatím rakety
nepotřebuje - levnější je platit palestinským teroristům. Snad
částečně i díky Haiderově humanitární pomoci zvyšuje Irák
prémii pro rodiny sebevrahů za donesení (zatím pouze klasické)
výbušniny do izraelské pizzérie z původních deseti tisíc na
pětadvacet tisíc dolarů. Světové Židovstvo, podporované
pohrobky krvavého psa, nepochybného zločince a génia zla Beneše,
musí být zničeno. Tedy - podle soudobé Evropy - musí přistoupit
na palestinské mírové návrhy (nechat se zahnat do moře). Pak
snad konečně na Blízkém Východě bude "odstraněno
ohrožování míru"...
Češi jsou nepoučitelní.
Místo, aby přiznali svůj dějinný zločin genocidy Němců a
oslavovali výročí vstupu do civilizované Evropy, snímají masku,
odhalují svoji husitskou ďábelskou tvář a dráždí tu
civilizovanou Evropu dalšími štvavými výroky. To Izraelci se už
poučili.
Spoléhají se pouze na
sebe.
(Poprvé vyšlo na webu
Neviditelný pes dne 14. března 2002)
Prameny:
Komu sluší omluva,
nakladatelství Erika, Praha 1992
Manipulace s dějinami
první republiky, Věra Olivová, vydala Společnost Edvarda Beneše
v Praze 2001
Hospodářské noviny
11.3.2002
Archiv autora
Ještě poznámka:
Hitlerovy propagandistické a lhavé výroky byly určeny jen pro
Němce a proto nebyly v protektorátním tisku záměrně
zveřejňovány. Proto se na ně nepamatují ani čeští pamětníci.
Škoda, že jsou
dodneška tak málo zveřejňovány autentické sudeťácké
propagandistické a lhavé výroky, které zazní na německé půdě.
Možná proto se k nim naši politici nevyjadřují...
Jan Kovanic
