Bojovali mrtví

 

Tragedie Lidic zasáhla v červnu 1942 celý svět. Ojedinělá byla tím, že od počátku byla koncipována - a provedena! - jako nacistická propagandistická zastrašovací kampaň, včetně natočení dokumentárního filmu. Ve světě však měla zcela opačný účinek. Vyvolala hněv a nenávist vůči Německu. V kanadském senátu navrhl K. Hugeson, aby Spojenci po každém takovém činu bombardovali a srovnali se zemí jednu německou obec. Likvidace Lidic definitivně rozhodla i o poválečném osudu německých menšin v Evropě.

Kluk z barikád

V uplynulých májových dnech jsme uctili padlé hrdiny. Mezi nimi byl i čtrnáctiletý chlapec František Soukal, který bydlel na konci války v Holešovicích u svých prarodičů. Od počátku Pražského povstání byl spojkou obránců barikády na tehdejším Trojském mostě (mostě Barikádníků), kde byl 7. května  1975 smrtelně zraněn střepinou granátu a svému zranění tentýž den podlehl. Praha 7 uctila v roce 1960 jeho památku bustou na Ortenově náměstí, kam František Soukal chodil do školy T. G. Masaryka. V této škole za vchodovými dveřmi má František Soukal rovněž medaili v rámečku od ČSBS.

Smíšené pocity ve Svatém Tomáši

Chebské maminy 1938

Poprvé jsme se vědomě setkal s echtovními sudeťáky v létě roku 1997. S ohledem na blížící se brněnský sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu dnes tuto vzpomínku sdílím znovu. A přidám i pár odkazů a aktuálních [poznámek].
*****

Od hotelu K-fontána Hrdoňov, kde naše rodinka tráví dovolenou, máme prima výhled k jihu přes Hruštickou zátoku až na Vítkův kámen (1035 mnm) na druhé, jižní straně Lipna. Mapa pravila, že tam je zřícenina středověkého hradu, založeného ve 13. století Vítkem z Vítkovců (to je ten Stifterův Witiko, co se po něm zove sudeťácký Witikobund). Hrad je schovaný ve vysokém lese, ale vedle něj vykukuje vyhlídková věž. To nás zlákalo a tak jsme se tam trabošmo vydali. Celá rodinka, tj. žena Ivana, synek Janek (190 cm, tak tedy Honza) a dcerka Terka (21 let, tak tedy Tereza).