Mnichov – den Jedna

Gen. Jan Syrový

Před 75 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Skončil trpkou deziluzí. Krátce po půlnoci, první okamžiky 30. října 1938, podepisují pánové A. Hitler, Ed. Daladier, Mussolini a Neville Chamberlain ostudnou Mnichovskou dohodu.

Občané a vojáci!

Spoléháme na vás – vy důvěřujte nám.

(Plné znění projevu předsedy československé vlády gen. Jana Syrového k vojsku a národu, odvysílaného rozhlasem 30. září 1938 po přijetí Mnichovské dohody.)

Dohoda mezi Německem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií, které se sešly v Mnichově 29. září 1938

 Originál Mnichovské dohody

Německo, Spojené království, Francie a Itálie se se zřetelem k dohodě o odstoupení sudetoněmeckého území, které bylo v podstatě dosaženo, shodly na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení a na opatřeních, která je třeba pro to učinit a prohlašují, že podle této dohody je každý jednotlivě odpověden za kroky, které je třeba učinit, aby bylo zajištěno její provedení.

Husitsko-bolševický teror české soldatesky

Zatímco Čechoslováci napjatě čekají, kdy se rozhoří skutečný boj, slétají se do Mnichova zástupci evropských velmocí, aby pomohli Hitlerovi naporcovat do chřtánu ještě živou oběť. Je čtvrtek 29. září 1938, čs. armáda zažívá pátý mobilizační den. Den, na který je naplánován konec mobilizace.

To už není jen zrada

Ještě než se přehoupne čas do čtvrtého mobilizačního dne, středu 28. září 1938, v den, kdy má podle Hitlera začít válka proti Československu, předává britský vyslanec v Praze v půl desáté večer ministru zahraničí Kroftovi další „mírový plán”. Zrodil se za dělné spolupráce německých a britských vyslanců a je znám pod názvem „time-table”. Vpodstatě zcela kopíruje německé podmínky odstupu pohraničí, včetně termínů, hlavní změna je ta, že při předávání území má asistovat – Britská legie. „Spojenecký” vyslanec Newton prohlašuje s brutální razancí:

Sváry lidí ve vzdálené zemi

Mobilisace – den Tři
 
Přes všechny obavy nedochází k masivnímu ozbrojenému útoku ani v průběhu třetího mobilizačního dne v úterý 27. září 1938. Hitler jedná s Chamberlainem. Zatím vyčkává s útokem. Československo je na něj připraveno.

Mobilisace – den Dva

E. Beneš s gen. Lužou při cvičení 1936

Před 80 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Přece jen se budeme Hitlerovi bránit. V pátek 23. září 1938 večer ve 22:30 vyhlásil v rozhlase generál Syrový všeobecnou mobilizaci. V neděli večer, pouhých 48 hodin poté, na konci prvního mobilizačního dne, je už většina povolanců u svých útvarů. Nastává druhý mobilizační den, pondělí 26. září 1938.

Mobilisace – den Jedna

Před 80 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Přece jen se budeme Hitlerovi bránit. Po dlouhých měsících ustupování a přijímání různých ultimativních požadavků, se pod tlakem veřejnosti ustanovila vláda generála Jana Syrového. V pátek 23. září dopoledne složili ministři slib, a už večer ve 22:30 vyhlásil v rozhlase premiér Syrový všeobecnou mobilizaci. První mobilizační den byl stanoven na neděli 25. září 1938.

Mobilisace – den Nula

Před 80 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Po dlouhých měsících henleinovských provokací i ozbrojených útoků, řízených z Berlína, po nátlaku Hitlera i našich západních spojenců, vyhlásila vláda generála Syrového 23. září 1938 hodinu a půl před půlnocí všeobecnou mobilizaci. První záložníci jsou u svých útvarů už za hodinu, a to včetně dobrovolníků. Začíná neděle 24. září 1938, „nultý den” mobilizace.

Mobilisace!

Před 80 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Po dlouhých měsících henleinovských provokací i ozbrojených útoků, po dlouhodobém Hitlerově úsilí, uvést ve skutek svůj plán, který představil už r. 1932 v Mnichově („Češi musí opustit střední Evropu”), vyhlásila vláda republiky Československé 23. září 1938 za den vstupu státu Československého do branné pohotovosti.

Československo nezhyne

Z projevu prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše, kterým československému lidu oznamoval demisi vlády Milana Hodžy a vznik nové úřednické vlády generála Jana Syrového.

Je čtvrtek 22. září 1938, 19.00:

Zářijové události 1938

Freikorps nastupuje

Letošní historické vzpomínání na slavné osmičky se poněkud vyhýbá osudnému a ostudnému roku 1938. Jó, Mnichov, tam jsme se vzdali. Oni, naši vůdci se vzdali. Naši spojenci nás zradili. Hanba, hanba. Raději nevzpomínat.

Právě naopak, vzpomínat! V září 1938, ještě než přišel Mnichov, zažil náš národ hvězdný okamžik zářijové mobilizace. Mládež naše, ba ani mladší senioři nejsou obeznámeni s událostmi, které se před jejím vyhlášením odehrály, proto se je pokusím připomenout alespoň ve stručnosti tak, jak z kalendáře padaly listy.

Nedoceněná humanita Edvarda Beneše

Před sedmdesáti lety, 3. září 1948, zemřel Edvard Beneš, jedna z velkých osobností našich dějin. Člověk mnoha zásluh a mnoha omylů. V první světové válce pomáhal Masarykovi stvořit Československo, ve druhé ho dokázal obnovit. Bez Beneše by náš stát neexistoval. Snad i proto mu nadávali komunisti i nacisti.

Pamatuji se, jak nám ve škole vykládali o jeho poraženectví v době Mnichova, kdy odmítl vést národ do nerovného boje. Kdoví, co bylo tenkrát lepší. Ale když jsem prožíval srpen 1968, pomyslel jsem si tehdy: A proč vy, komunisti, kteří jste třicet let neustále vyčítali Benešovi jeho kapitulanství, proč jste nevydali armádě rozkaz k vojenské obraně? Neměla smysl, viďte, tak přestaňte už žvástat o Benešově zbabělosti! Demokraté zas byli naštváni na Benešův postup v únoru 1948, když mu přitom sami připravili bezvýchodnou situaci.