Co říci při této příležitosti, při níž se bohužel setkáváme naposledy? Jak už jste pochopili ze zprávy o činnosti Kruhu v poslední době, neexistuje možnost dalšího pokračování naší činnosti v podobě, na niž jste byli zvyklí. Co bych měl tedy říci: především bych chtěl velice poděkovat všem, kteří nás v naší práci podporovali, ať jakýmkoli způsobem. Bez nich by naše činnost nebyla možná. Bilanci naší činnosti jsem se věnoval ve Zprávách 1/2017, a nemusím to opakovat. Rád bych ale připomněl všechny naše členy, kteří věnovali Kruhu mnoho svého času, spoustu práce, a nyní už mezi námi bohužel nejsou.
Byl to jeden z prvních předsedů Kruhu Miroslav Klen, první redaktor Zpráv Antonín Michálek, účastník války v Británii Karel Zelený, který jej v této funkci vystřídal, a také byl editorem prvního vydání Vzpomínek, další předseda historik Jaroslav Valenta, po něm opět historik Václav Kural a další, jejichž výčet by byl dlouhý. Rád bych vás požádal, abychom jim všem věnovali tichou jednominutovou vzpomínku.
Vím, že mnozí z vás se s ukončením činnosti Kruhu nebudou lehce smiřovat, a těm bych rád řekl dvě důležité věci:
1.Nemá smysl lhát sami sobě. Členská základna Kruhu je převážně tvořena pamětníky. Jejich věk tomu odpovídá, bohužel neomládnou.
2. Jsme všichni občany ČR, všem nám leží na srdci její budoucnost, a všichni máme právo se vyjádřit ke všem problémům, které ji ohrožují. Nemusíme k tomu mít žádnou organizaci, žádný spolek.
Pokud preferujete práci v kolektivu, můžete se stát členy organizace Živá paměť (požádal jsem o informaci o této společnosti paní Violu Jakschovou, její článek je v těchto Zprávách). Ti z vás, kteří už dříve spolupracovali s Českým svazem bojovníků za svobodu, se mohou stát členy této organizace.
Jiří Prokop