"Zatímco osud německy mluvících obyvatel Československa, kteří po válce odešli do Německa z různých důvodů (ať už šlo o útěk, divoký nebo organizovaný odsun), je v posledních letech často připomínán v médiích, příběhy lidí vyhnaných v roce 1938 z pohraničí zůstávají většinou v zapomnění. Oceňuji, že se dnes konečně dostává i na vyhnání českého obyvatelstva z pohraničí po Mnichovské dohodě". Je také dobře, že jsou připomenuti také antinacisticky smýšlející Němci a Židé. První Československá republika mezi těmito skupinami obyvatel nečinila rozdíly. Všichni byli československými občany.
Pro umístění pamětní desky bylo Masarykovo nádraží zvoleno velice dobře. Právě toto nádraží bylo svědkem, jak lidé s kufry i ranci přijeli z pohraničí, aby po útěku „ z vlasti do vlasti“ se snažili najít nový domov i novou práci. Šťastná volba je to i proto, že nádražím prochází mnoho lidí, kteří budou moci desku zhlédnout. Při umístění v pohraničí by mohla být na místě méně frekventovaném deska ohrožena vandaly.
Předseda Kruhu J. Prokop, mluvčí ČSBS Dr. Jana Vrzalová a plk. Pavel Vranský |
Čekali jsme dost dlouho, než jsme se připomínky pomnichovské migrace dočkali. Tím více musíme poděkovat Centru české historie a vedoucímu tohoto projektu panu JUDr. Těšínskému.
Jiří Prokop
(Foto Jan Kovanic)