pondělí 18. února 2013

Kruh na internetu

Naše organizace letos existuje již dvacátým rokem. (Oficiálně byl Kruh občanů ČR vyhnaných r. 1938 z pohraničí založen 28. října 1993.) Internet se do ještě federálního Československa dostal sice už v únoru 1992, ale exkluzivní licenci na „přenos dat” držela společnost Eurotel, která ji však ke komerčnímu provozování internetu nepoužívala. Český internet byl nejdříve uzavřený pouze do akademické sféry, a to až do 1. července 1995, kdy původní licence padla. S trochou nadsázky se tak dá říci, že jsme tu byli ještě dříve než internet. A když přišel internet, objevil se Kruh i na něm.


čtvrtek 31. ledna 2013

Kam vlastně chceme jít?

Po první přímé volbě prezidenta ČR došlo k rozdělení společnosti na dva nesmiřitelné tábory oddělené hlubokým příkopem, jehož zasypání, bude-li vůbec možné, bude trvat velice dlouho.
***********************************

V článku „Myšlenky o Evropě, Německu a smyslu našich dějin“ (Hospodářské noviny, 26.7.1996) napsal profesor Eduard Goldstücker: „…žijeme v epoše historické restaurace, kterou charakterizuje návrat k něčemu minulému, svévolně přerušenému, jehož legitimitu chce obnovit. Takové restaurační epochy mají určitou typologii. Jedním z jejich charakteristických rysů je, že chtějí jít dozadu a nevědí až kam. Máme jít k roku 1918, k roku 1938 nebo 1848? Dnes zde po této stránce panuje takové zmatení názorů, že někteří dokonce pokládají to, co se stalo v listopadu 1989, za východisko k dokončení protireformace, která byla přerušena osvícenstvím za Josefa II“ .

úterý 29. ledna 2013

Do vlastního hnízda

Před dvěma týdny jsem v článku Vzor na Hradě doporučoval:

"Chtěl bych, aby na Hradě, na tom symbolickém trůnu, seděl někdo, kdo může být pro mé hypotetické vnuky vzorem. Teď nemluvím o skutečné bytosti z masa, kostí a neřestí, ale o báchorečné postavě, jakým u nás prezident vždy byl. Tato "vzorotvornost" je důležitější než omezené prezidentské pravomoci. Miloš Zeman je jistě lepší než byli Chruščev, Jelcin či Husák. Je to samorostlý filozof, který překonává těžký život a ústrky s nezměrným optimismem. Má možná něžnou duši, na veřejnosti se ale s oblibou projevuje jako chrapoun. Karel Schwarzenberg je možná vypočítavý a tajně neřestný. Na veřejnosti však vystupuje jako dokonalý šlechtic ducha. Proto budu volit Karla."

středa 23. ledna 2013

Ještě k tzv. pohořelickému hrobu


Obětem poválečného odsunu německého obyvatelstva z Brna, které skončily svoji životní pouť na poli za Pohořelicemi, byla věnována v české i německé literatuře, koneckonců i na stránkách Jižní Moravy značná pozornost. Není mým cílem vyjmenovávat publikované studie a články, chci připomenout pouze ty dvě zásadní studie, které byly otištěny v tomto sborníku, z nichž ta Žampachova uvádí další literaturu.1) .

středa 16. ledna 2013

Mariánský sloup v Praze a smysl českých dějin

Debata o katolickými aktivisty prosazované obnově mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí ukazuje, jak obě strany sporu chápou či nechápou české dějiny a jejich smysl. Vyostřující se polemika je jakousi obnovou významného sporu o smysl českých dějin ve třetím tisíciletí. Jeho první, rozhodující fáze probíhala od r. 1895, kdy vyšla Masarykova Česká otázka, do první světové války. Masarykova výrazná účast v ní a její o výsledek byly v první řadě politicko-filosofickým činorodým příspěvkem do této trvale naléhavé debaty.

pondělí 31. prosince 2012

Projev Dr. Edvarda Beneše v Lidicích 10.6.1945


„Nebude však trvat dlouho a budeme slyšet různé, všelijak formulované a v systémy vypracované omluvy, výmluvy a omývání všeho toho, čeho se Němci v této válce tak neslýchaně nelidsky dopouštěli.“ (Dr. Edvard Beneš, 10.6.1945, Lidice)

Dnes uvádíme zvukový záznam dvacetiminutové
řeči pana prezidenta, jak je zveřejněna na YouTube. Přikládáme i výňatek z textu projevu, jak byl zachycen v knihze „EB národu“, kterou r. 1946 vydala Zemská rada osvětová:

sobota 10. listopadu 2012

Zasedání mezinárodního výboru v Kyjevě


Předávání děkovného dopisu
 Ve dnech 14. a 15. září 2012 se v Kyjevě sešel mezinárodní výbor, utvořený 6.6.2009 v Lublani na prvním evropském kongresu vyhnanců, běženců – obětí nacismu a fašismu v období 1920-1945. Rok 1920 je zde uveden proto, aby nebylo zapomenuto na 100 000 Slovinců nucených uprchnout před násilím italských fašistů.