pondělí 5. září 2016

Germanizovat a vysídlit

Pro Heydrichovu vládu v Protektorátu byla na jedné straně charakteristická vlna teroru v prvních měsících a další podřizování protektorátní vlády i správy jednotné linii. Kromě toho chtěl urychlit „kategorizaci obyvatelstva z hlediska rasově-národnostního“. Teprve její výsledky by podle jeho názoru umožnily rozhodnout, koho je třeba asimilovat, koho sterilizovat, koho „postavit ke zdi“ či vysídlit „na Východ“. Možnost takovéto deportace se domněle otvírala po vojenských úspěších během prvních měsíců válečného tažení proti Sovětskému svazu. Asi polovinu Čechů bude podle něho možné germanizovat, zbytek by měl být usazen na Sibiři, a obzvlášť nebezpeční intelektuálové měli být údajně donuceni k vystěhování do zámoří. Vezmeme-li ovšem v úvahu diskuse o „Generálním plánu pro Východ“ (Generalplan Ost), takováto vyjádření mohla spíše maskovat plánované masové vyvražďování.

Německý historik Detlef Brandes v knize „Germanizovat a vysídlit“, str. 302

Transporty a pochody smrti v českých zemích

Václav Kural
´Toto téma je určitým výsekem z celkové problematiky nacistického násilí a podle méhonázoru představuje svým způsobem ještě děsivější téma než tábory samé. Hned na začátku bych chtěl zodpovědět otázku, proč se jím ještě dnes, po tolika letech, vlastně zabýváme. Je tomu tak především proto, že patří do české a německé minulosti, v níž představuje určitý katastrofický prvek okupační politiky, která se týkala nejen Čechů, ale i Židů, Poláků, Francouzů, Nizozemců a dalších, včetně Němců – antifašistů, kteří se rovněž dostali do transportů.