středa 23. ledna 2013

Ještě k tzv. pohořelickému hrobu


Obětem poválečného odsunu německého obyvatelstva z Brna, které skončily svoji životní pouť na poli za Pohořelicemi, byla věnována v české i německé literatuře, koneckonců i na stránkách Jižní Moravy značná pozornost. Není mým cílem vyjmenovávat publikované studie a články, chci připomenout pouze ty dvě zásadní studie, které byly otištěny v tomto sborníku, z nichž ta Žampachova uvádí další literaturu.1) .

Zvláště po roce 1990 byla otázka kolem pohořelického pohřebiště rozvířena s cílem dokázat hromadné vraždění německého obyvatelstva odsunovaného z Brna. Počty pohřbených Němců na poli za městem byly předmětem řady sporů, které nakonec vyústily v postavení kříže u silnice nedaleko pohřebiště.

Kříž byl dokonce posvěcen 31.5.1992 děkanem svatopetrské kapituly Ludvíkem Horkým za účasti českých i německých občanů. Na dvou deskách byl umístěn německý nápis a jeho český ekvivalent s následujícím textem: Po skončení II. světové války v roce 1945 přišlo o svůj život mnoho německy mluvících obyvatel z Brna a okolí. 890 obětí je zde pohřbeno. Vzpomínáme. Österreichisches schwarzes Kreuz Kriegsgräberfürsorge.

Již ve studii Vojtěcha Žampacha bylo na základě srovnání několika dochovaných verzí soupisu obětí epidemie dopočítáno, že na ploše za městem bylo pohřbeno „388 identifikovaných, 67 bezejmenných, celkem 455 sledovaných úmrtí.“2)

Číslo 890 obětí, které mají být poblíž kříže pohřbeny, jak je uváděno na pamětní desce, vzbuzuje pochybnost již svým zaokrouhlením na celou desítku, nemluvě o tom, že nerespektuje ani údaje soudobých dochovaných pramenů. K podpoře Žampachových výpočtů může přispět i náhodně objevený nový pramen. Ve fondu NAD196-MěNV Pohořelice ve Státním okresním archivu Břeclav se sídlem v Mikulově byla nalezena zajímavá zmínka o této problematice. Zápis ze zasedání rady národního výboru ze dne 21.listopadu 19453) obsahuje záznam z jednání o žádosti hrobníka Julia Hochmana a jeho pomocníka Jana Skály o proplacení částky za hroby po Němcích. Oba dva uvedení pohřbívali oběti epidemie, k níž došlo v bývalém lágru v Pohořelicích, kde byli umístěni ti z vyhnanců, kteří nedokázali pro vyčerpání směřovat dále do Rakouska. Pod bodem jednání zastupitelů poř.č. 11 je uvedeno:

Usneseno jednomyslně nevyhověti žádosti Jul. Hochmanna a Jana Skály o proplacení částky 457 hrobů á Kč 100,- za hroby po Němcích při odsunu z Brna do Pohořelic, nýbrž žádost postoupiti přímo ZNV k přímému vyřízení.“ Zda se oba jmenovaní hrobníci se svojí žádostí obrátili na Zemský národní výbor v Brně nebo žádost MNV Pohořelice na ZNV postoupil, se zatím nepodařilo dohledat.4)

Údaj obou hrobníků je možno považovat s pravděpodobností hraničící s jistotou za přesný. O tom, že by zde někdo jiný pohřbil dalších 433 osob, není nikde ani zmínky a stejně tak neznáme žádná další jména případných hrobníků. Číslo na pomníku je tedy jednoznačně nesprávné a je důkazem dalšího falšování výsledků druhé světové války, kterou náš národ nerozpoutal, ale byl její obětí. Neserióznost, s jakou přistupovala a přistupuje druhá strana k této události, by měla být i po třech čtvrtinách století varující.

Emil Kordiovský

(Článek je převzat s laskavým svolením autora z časopisu Jižní Morava 2012, roč.48, sv.51, s.134-167.)

Poznámky:

1 ŽAMPACH, Vojtěch: Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích.
JM 1996, roč. 32, sv.35, s.173-239
SCHNEIDER Hans a kol.: Brněnští Němci a jejich vyhnání. Souhrn z historického hlediska. JM 1997, roč.33, sv.36, s.117-131
2 ŽAMPACH, Vojtěch:Vysídlení německého obyvatelstva, s.215
3 SokA Mikulov, NAD 196 – MěNV Pohořelice, kar.1, inv.č. 1
4 Bezvýsledně byly prohledány záznamy podacího deníku ZNV Brno, inv.č. knihy 24 z období od 22.11. do 31.12.1945´

Snímek v úvodu: Kříž s pamětními deskami poblíž pohřebiště, 1995. Foto V. Hortvík. SokA Mikulov, NAD981, inv. č. 12932
Snímek v textu: V. Schildberger při prohledávání rýhy detektorem kovů, 17.10.1994. Foto V. Hortvík. SokA Mikulov, NAD981, inv. č. 12910